Kniha podává základní přehled o proměnách astronomie ve starověku od prvních pokusů o vysvětlení nebeských jevů až k rozvinuté matematické astronomii helénistické doby, která dokázala předpovídat polohy nebeských těles s udivující přesností.

Práce se nesoustředí pouze na matematickou astronomii, ale věnuje se také kosmologickým koncepcím řecké filozofie a jejich důsledkům pro antropologii. Kromě toho objasňuje, jaké úkoly, funkce a metody byly astronomii v antice přisuzovány. Jen tak lze totiž pochopit, proč v té době nedošlo k takové události jako byla Koperníkova reforma astronomie.