Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře.... Zobraziť viac
Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování, základní rozdíl mezi světem vnímaným jako objekt o sobě a světem vnímaným jako fenomén, pojmy čistého... Zobraziť viac
Stěžejní dílo, jímž byly položeny základy fenomenologie. První svazek<br>Logických zkoumání představuje důsledné... Zobraziť viac
Druhá kniha z původně plánovaných tří svazků <i>Idejí k čisté fenomenologii</i> patří mezi filosofická díla první poloviny 20. století, jež základním způsobem ovlivnila myšlení Heideggera a Merleau-Pontyho... Zobraziť viac
Tato kniha za Husserlova života kolovala mezi Husserlovými žáky ve strojopisu a silně ovlivnila jejich vývoj. Rozborem... Zobraziť viac
Dílo Formální a transcendentální logika, uveřejněné v roce 1929, je posledním dílem o logice, kterému mohl dát definitivní... Zobraziť viac
Stěžejní, byť nedokončená autorova práce, je jedním z několika monumentů filozofické vědy. Vznikla na základě tří přednášek... Zobraziť viac
Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování,... Zobraziť viac
První Husserlův spis k transcendentální fenomenologii provázený dvěma interpretacemi Jana Patočky. Lidské poznání se prostřednictvím subjektivních pochybností nepopírá, ale ani se nestává pochybným. Poznáním se však stávají pouze nepochybné možnosti... Zobraziť viac
Po více jak sto letech poprvé do češtiny přeložený text Filosofie jako přísná věda je klíčový pro založení a pozdější... Zobraziť viac
Po vydání Prolegomen se Husserl rozhodl uveřejnit šest volně souvisejících logických zkoumání, která znamenala převrat v... Zobraziť viac